[ɦalɛːr̝̊]
OriginPřejato z německého Heller, jež vzniklo ze středohornoněmeckého haller označujícího mince, původně ražené v Halle. Německá koncovka -er byla počeštěna na -éř.
- měnová jednotka rovná setině koruny
Formshalíř(alternative) · haléře(nominative, plural) · haléře(genitive, singular) · haléřů(genitive, plural) · haléři(dative, singular) · haléřům(dative, plural) · haléře(accusative, plural) · haléři(vocative, singular) · haléře(vocative, plural) · haléři(locative, singular) · haléřích(locative, plural) · haléřem(instrumental, singular) · haléři(instrumental, plural)