[kɔɲiːk]
- diminutivekůň
- druh hmyzu
- část soustruhu
- form-ofkoník luční
- form-ofmořský koník
Tvarykoníci(nominative, plural) · koníka(genitive, singular) · koníků(genitive, plural) · koníku(dative, singular) · koníkovi(dative, singular) · koníkům(dative, plural) · koníka(accusative, singular) · koníky(accusative, plural) · koníku(vocative, singular) · koníci(vocative, plural) · koníku(locative, singular) · koníkovi(locative, singular) · konících(locative, plural) · koníkem(instrumental, singular) · koníky(instrumental, plural) · koníky(nominative, plural) · koníku(genitive, singular) · koníky(vocative, plural) · koníkách(locative, plural)