[krɪzɛ]
PůvodPřes moderní západoevropské jazyky z latinského crisis, které ze starořeckého κρίσις — soudní rozhodnutí, rozsudek; okamžik soudního rozhodnutí,jež vychází ze slovesa κρῑ́νειν — soudit, posuzovat, usoudit, které z předpokládaného praindoevropského základu *krey-, jež znamenalo „oddělovat; rozlišovat“. Srovnej též např. kritik, kritický, o něco vzdáleněji též např. dekret, sekretářka, koncern.
- období charakterizované četným výskytem negativních jevů
“Velká hospodářská krize ochromila celý vyspělý svět.”
“Když na tebe přijde krize, ocitneš se v druhé lize; když máš krizi za krizí, ocitneš se v divizi - to je kopaná!”
“Mám krizi.”
Tvarykrise(alternative, obsolete) · krizí(genitive, plural) · krizi(dative, singular) · krizím(dative, plural) · krizi(accusative, singular) · krizi(locative, singular) · krizích(locative, plural) · krizí(instrumental, singular) · krizemi(instrumental, plural)