[ˈmɲɛstɔ], [mjɛstɔ]
PůvodZ praslovanského *mě̀sto, to dále z protoindoevropského *moyth₂- (přemístit se) příponou *-to. Srovnej české místo, staroukrajinské мѣ́сто (město), paštunské مېشت ([mēšt]), ruské (→ finské mesta), makedonské, chovatské место, lužickosrbské město, slovenské, chovatské mesto, běloruské места, bulharské място, kašubské, staropolské, polské, miasto, lotyšské miests, litevské miestas, pruské mestan, slezské mjasto.
- organizované soustředění obytných i jinak využitelných budov s trvalým osídlením hospodářsky i kulturně činné
“Město je větší než vesnice.”
“Konečně vzpomínal, jak později táhl od města k městu s milou ženou svou a celou domácností, jak úřadnický život jeho byl pln stěhování až do chvíle, kdy zastavil se na poslední stanici v Praze, kde se”
- lidé, kteří ve městě (1) bydlí
“Na pana prezidenta se přišlo podívat celé město.”
- hlavní část města (1), ve které jsou obchody apod.
“Odpoledne musím jít do města.”
- form-ofhlavní město, skalní město
- form-ofDolní Město, Horní Město, Nové Město, Nové Město na Moravě, Nové Město nad Metují, Nové Město pod Smrkem, Staré Město, Staré Město pod Landštejnem, Staré Město pod Sněžníkem, Staré Město u Uherského Hradiště
- form-ofMěsto Albrechtice, Město Libavá, Město Touškov
- form-ofHo Či Minovo Město, Kapské Město, Vídeňské Nové Město
- form-ofJižní Město, Zahradní Město
- form-ofměsto duchů
Tvaryměsta(nominative, plural) · města(genitive, singular) · měst(genitive, plural) · městu(dative, singular) · městům(dative, plural) · města(accusative, plural) · města(vocative, plural) · městu(locative, singular) · městě(locative, singular) · městech(locative, plural) · městem(instrumental, singular) · městy(instrumental, plural)