[nabiːt]
- připravit střelnou zbraň k výstřelu vložením střely či střeliva
“Mušketýři chvatně nabili a znovu vystřelili.”
- uložit energii do objektu přemístěním elektrického náboje
“Za jednu noc tyhle baterie nejspíš nenabiješ.”
- colloquially(nabít + dativ — někomu) ztrápit někoho bitím; udělit někomu výprask
“Rozlícený otec nemilosrdně nabil oběma dětem.”
“Spolužáci mu chtěli za žalování nabít, ale nedal jim příležitost.”
Tvarynabiji(indicative, present, singular, first-person) · nabiješ(indicative, present, singular, second-person) · nabije(indicative, present, singular, third-person) · nabijeme(indicative, present, plural, first-person) · nabijete(indicative, present, plural, second-person) · nabijí(indicative, present, plural, third-person) · nabij(imperative, singular, second-person) · nabijme(imperative, plural, first-person) · nabijte(imperative, plural, second-person) · nabil(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · nabila(participle, active, singular, feminine) · nabilo(participle, active, singular, neuter) · nabili(participle, active, plural, masculine, animate) · nabily(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · nabila(participle, active, plural, neuter) · nabit(participle, passive, singular, masculine, animate, inanimate) · nabita(participle, passive, singular, feminine) · nabito(participle, passive, singular, neuter) · nabiti(participle, passive, plural, masculine, animate) · nabity(participle, passive, plural, masculine, animate, feminine)