[ˈpalaːt͡s]
PůvodZe starofrancouzského palais — „palác, dvůr“, jež bylo odvozeno ze středověkého latinského palacium a latinského palatium (v plurálu: „palác“) či Mons Palatinus — „vršek Palatin“, jména jednoho ze sedmi pahorků starověkého Říma, kde stál dům Augusta Caesara, prapůvodní „palác“.
- honosná rozsáhlá rezidence
“Česká šlechta si ve Vídni musela budovat svá sídla, takže dnes vídeňské ulice krášlí celá řada paláců, které v názvu nesou jména předních českých a moravských rodů.”
- rozsáhlá budova resp. komplex
- hlavní obytná budova hradu
Tvarypaláce(nominative, plural) · paláce(genitive, singular) · paláců(genitive, plural) · paláci(dative, singular) · palácům(dative, plural) · paláce(accusative, plural) · paláci(vocative, singular) · paláce(vocative, plural) · paláci(locative, singular) · palácích(locative, plural) · palácem(instrumental, singular) · paláci(instrumental, plural)