[pɔlaːk]
- obyvatel Polska
“Polská šlechta od roztržení Polska nemyslí na nic, než na revoluci; revoluce, ustavičná revoluce jest život těchto, obyčejně málo neb nic nepracujících šlechticů, a kde jest revoluce, tu je Polák, a k”
“Generál Jaruzelski je dodnes v Polsku extrémně kontroverzní postavou, protože ten jeho puč neproběhl zrovna klidně. Za výjimečného stavu zahynulo zhruba sto Poláků rukama jiných Poláků, což je v tak h”
- české příjmení
TvaryPoláci(nominative, plural) · Poláka(genitive, singular) · Poláků(genitive, plural) · Poláku(dative, singular) · Polákovi(dative, singular) · Polákům(dative, plural) · Poláka(accusative, singular) · Poláky(accusative, plural) · Poláku(vocative, singular) · Poláci(vocative, plural) · Poláku(locative, singular) · Polákovi(locative, singular) · Polácích(locative, plural) · Polákem(instrumental, singular) · Poláky(instrumental, plural) · Polákové(nominative, plural) · Polákové(vocative, plural)
Zdroj: Wikislovník