[ˈpr̩dɛl]
PůvodOdvozeno od slovesa prdět, které má původ ve všeslovanském *pъrděti, které pochází z indoevropského onomatopoického kořene *perd- se stejným významem.
Pravděpodobně nesouvisí se slovy prďola, prďolit (zast. prdola, prdolit). Ta navzdory fonetické podobnosti a expresivnímu pr- od kořene prd- (prdel) vycházejí s vulgární obměny z trtolit (srov. polské pierdolić, ja pierdolę).
- figurativelylegrace
“Dělali jsme si ze šéfa prdel.”
“To si děláš prdel!”
“Děláš si prdel?!”
- figurativelyodlehlé místo
“Ženská je jako tramvaj z Mostu do Litvínova. Hází s tebou ze strany na stranu a nakonec tě vodveze do ještě větší prdele.”
- form-ofbez prdele
- form-ofkyselá prdel
- form-ofprdel světa
Tvaryprdele(nominative, plural) · prdele(genitive, singular) · prdelí(genitive, plural) · prdeli(dative, singular) · prdelím(dative, plural) · prdele(accusative, plural) · prdeli(vocative, singular) · prdele(vocative, plural) · prdeli(locative, singular) · prdelích(locative, plural) · prdelí(instrumental, singular) · prdelemi(instrumental, plural)