[rʊʃɪt]
- provádět akci, která vede k ukončení existence něčeho
“K úpadku kostela došlo v době, kdy Josef II. hromadně rušil kláštery.”
- vytvářet situaci či provádět činnost, zhoršující podmínky pro provádění jiné aktivity
“Výhled z rozhledny na okolní hory ruší značně vzrostlé stromy.”
Tvaryruším(indicative, present, singular, first-person) · rušíš(indicative, present, singular, second-person) · ruší(indicative, present, singular, third-person) · rušíme(indicative, present, plural, first-person) · rušíte(indicative, present, plural, second-person) · ruší(indicative, present, plural, third-person) · ruš(imperative, singular, second-person) · rušme(imperative, plural, first-person) · rušte(imperative, plural, second-person) · rušil(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · rušila(participle, active, singular, feminine) · rušilo(participle, active, singular, neuter) · rušili(participle, active, plural, masculine, animate) · rušily(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · rušila(participle, active, plural, neuter) · rušen(participle, passive, singular, masculine, animate, inanimate) · rušena(participle, passive, singular, feminine) · rušeno(participle, passive, singular, neuter) · rušeni(participle, passive, plural, masculine, animate) · rušeny(participle, passive, plural, masculine, animate, feminine)