“Nu, ano, vzpomněl si najednou trochu rozpačitě, tuhle jsem provedl takovou hloupou věc, ale to mně jen tak vyklouzlo; mluvil jsem s přítelem Roubalem a tu mně tak vylítla z huby taková nešikovná naráž”
“„Pampelíšku“, počíná soudce, hledě do jakéhos lejstra, „je tu na vás žaloba pro urážku na cti. Zfackoval prý jste tuhle pana Kašpara Konětopu. Je to pravda? Přiznáváte se k tomu?”
“Ale dnes šustí ve zmatku: stalo se tuhle děvčátku, přišlo sem, srdce znavené, okřálo, a je studené.”