[taːbɔr]
PůvodMěsto bylo pojmenováno podle hory Tábor v Izraeli.
- město v jižních Čechách
- místo, kde přechodně přebývá vojsko
- figurativelyjedna ze skupin osob se společnými zájmy a aktivitami
- shromáždění mnoha lidí pod širým nebem
- místo, určené pro organizovaný pobyt mnoha lidí
- příslušník táborského svazu v období husitských válek
“Táboři klášter ten vypálili; táborské ženy pak jsouce ještě zuřivější neustaly v bourání, až jedna průčelní zeď na ně spadla a 27 z nich zabila.”
- form-ofdětský tábor
- form-ofkoncentrační tábor
TvaryTábora(genitive, singular) · Táboru(dative, singular) · Tábore(vocative, singular) · Táboře(locative, singular) · Táborem(instrumental, singular) · tábory(nominative, plural) · tábora(genitive, singular) · táborů(genitive, plural) · táboru(dative, singular) · táborům(dative, plural) · tábory(accusative, plural) · tábore(vocative, singular) · tábory(vocative, plural) · táboru(locative, singular) · táboře(locative, singular) · táborech(locative, plural) · táborem(instrumental, singular) · tábory(instrumental, plural) · táboři(nominative, plural) · táborovi(dative, singular)