[vjɛr̝ɪt]
- být přesvědčen o pravdivosti něčeho
“Věřil všemu, co se mu řeklo.”
- být přesvědčen o existenci něčeho
“Věřili tehdy ještě na hejkaly a divoženky.”
- důvěřovat
“Byli kamarádi, a tak si navzájem věřili.”
- být přesvědčen o existenci nějaké nadpřirozené bytosti, boha
“Věří, proto chodí pravidelně do kostela.”
- doufat
“Věřil, že se to zlepší.”
Tvaryvěřím(indicative, present, singular, first-person) · věříš(indicative, present, singular, second-person) · věří(indicative, present, singular, third-person) · věříme(indicative, present, plural, first-person) · věříte(indicative, present, plural, second-person) · věří(indicative, present, plural, third-person) · věř(imperative, singular, second-person) · věřme(imperative, plural, first-person) · věřte(imperative, plural, second-person) · věřil(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · věřila(participle, active, singular, feminine) · věřilo(participle, active, singular, neuter) · věřili(participle, active, plural, masculine, animate) · věřily(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · věřila(participle, active, plural, neuter) · věřen(participle, passive, singular, masculine, animate, inanimate) · věřena(participle, passive, singular, feminine) · věřeno(participle, passive, singular, neuter) · věřeni(participle, passive, plural, masculine, animate) · věřeny(participle, passive, plural, masculine, animate, feminine)