[ˈvɪkaːr̝̊]
PůvodBorrowed from Latin vicarius.
Tvaryvikářský(adjective, relational) · vikář(nominative, singular) · vikáři(nominative, plural) · vikářové(nominative, plural) · vikáře(genitive, singular) · vikářů(genitive, plural) · vikářovi(dative, singular) · vikáři(dative, singular) · vikářům(dative, plural) · vikáře(accusative, singular) · vikáře(accusative, plural) · vikáři(singular, vocative) · vikáři(plural, vocative) · vikářové(plural, vocative) · vikářovi(locative, singular) · vikáři(locative, singular) · vikářích(locative, plural) · vikářem(instrumental, singular) · vikáři(instrumental, plural)
Zdroj: Wikislovník