[vɔska]
- jedno ze souhvězdí
- muž řídící koňský povoz
“Přijel vůz hostinského, Angličané a sedlák vsedli do něho, shnilá jablka se naložila, vozka práskl do koní, a za nedlouho stanuli před domem sedlákovým.”
FormsVozky(genitive, singular) · Vozkovi(dative, singular) · Vozku(accusative, singular) · Vozko(vocative, singular) · Vozkovi(locative, singular) · Vozkou(instrumental, singular) · vozkové(nominative, plural) · vozky(genitive, singular) · vozků(genitive, plural) · vozkovi(dative, singular) · vozkům(dative, plural) · vozku(accusative, singular) · vozky(accusative, plural) · vozko(vocative, singular) · vozkové(vocative, plural) · vozkovi(locative, singular) · vozcích(locative, plural) · vozkou(instrumental, singular) · vozky(instrumental, plural)